Proč nemohou být všichni mistři světa a olympijští vítězové?

Mistři světa a olympijští vítězové nejsou jen hrstkou jedinců ze skupiny vyvolených, ale pochopili, že míru talentu a nezměrné tréninkové úsilí je třeba podpořit adekvátní výživou. Důraz kladený, a to v maximální možné míře, na špičkový stravovací režim dovedl tyto jedince k vysněným cílům. Jejich konkurenti, kteří spoléhají „pouze“ na talent a tréninkové úsilí při absenci kvalitní stravy, jsou v podstatě znevýhodněni a jen sporadicky, spíše shodou okolností, mohou dosáhnout na mety nejvyšší. Toto tvrzení podepisují všichni, kteří se ve světle nových cílů pokusili navýšit své tréninkové dávky, aniž by nastavili i odpovídající jídelníček. Jejich tělo jim dříve nebo později vyslalo signál, že bez kvalitní energie a stavebního materiálu doplněné o vitamíny, minerály a dobrý pitný režim to nepůjde…

Mistry světa mohou být ti, kteří disponují určitou dávkou talentu, potřebnými fyzickými dispozicemi, odpovídajícím ekonomickým, materiálním i trenérsko-metodickým zajištěním. Tato fakta si vesměs všichni uvědomují. Ale vítězové navíc - a téměř prioritně - staví svůj systém přípravy na základech špičkového zajištění příjmu energie a stavebního materiálu pro své tělo, tj. výživy. Tato skutečnost ovšem není zásadní pouze z důvodu již zmíněného posunování hranic výkonu sportovce v rámci konkurenceschopnosti s cílem vítězit. Zajištění té nejoptimálnější výživy je stěžejním předpokladem pro udržení pevného zdraví bez komplikací, které by sportovní výkon ohrozily nebo znemožnily.

Stačí pouze přírodní strava?

V současnosti zaznamenáváme určitý posun: i dosavadní skeptici v oblasti doplňků stravy a sportovní výživy přiznávají, že za předpokladu jejich správného dávkování, načasování, kombinace atd. mohou být skutečně funkční. Důvody takových názorových změn odborníků jsou prozaické: existují relevantní studie – to za prvé, a za druhé - přírodní strava sama o sobě vzhledem k úrovni životního prostředí apod. nemusí být vždy dostačující.

Jako příklad postačí zamyslet se nad kvalitou zeleniny a ovoce v zimních měsících. A dá se předpokládat, že jste také alespoň jednou v životě zaznamenali nevalnou úroveň kvality prodávaných mléčných či masných výrobků, cereálie nevyjímaje. Z toho může plynout, že pokud nevlastníte farmu s kvalitní půdou, vodou ve vlastní studni, svoji jabloň, hrušeň, meruňku, rybíz, angrešt, maliny atd., nepěstujete si zeleninu okurkami počínaje, česnekem a cibulí konče, máte jen malé šance stavět pouze na přírodní stravě. Samozřejmě, že byste také potřebovali držet si kozu kvůli mléku, pěstovat svoji drůbež pro vejce a maso…

A ještě to zdaleka nebude všechno, protože sportovec, který chce být mistrem světa a má k tomu předpoklady i vůli trénovat, přičemž i pochopil, jak důležitá je strava, musí přemýšlet. I kdyby měl svoji farmu se vším, jak je uvedeno, musí kalkulovat s tím, že lidský organismus není všemocný a pracuje na základě jistých pravidel např. biorytmů apod. Tato skutečnost se tak jednoznačně stává limitujícím faktorem při použití pevné přírodní stravy. Proč? Protože např. profesionální cyklista potřebuje pro pokrytí svého energetického výdeje přijmout více než 27 tisíc kJ energie za 24 hodin, běžec na lyžích více než 23 tisíc kJ a třeba triatlonisté, jsou na tom podobně jako cyklisté, plavci potřebují až 21 tisíc kJ energie atd.

Nyní si představte, že máte tuto energii hradit výhradně přírodní a většinou tepelně upravenou stravou. Zde byste měli počítat s faktem, že při tepelné úpravě stravy se mnoho výživných látek ničí. Tady nastává první problém, pro nějž se o člověku hovoří také jako o jediném tvoru na světě, který svoji potravu před jejím požitím vlastně zničí tím, že ji uvaří. Jistý zádrhel vzniká i díky naší trávicí soustavě. Tak např. v žaludku nám setrvává požité jídlo cca 4 hodiny, v tenkém střevě cca 6-7 hodin a s tím chtě nechtě musíte kalkulovat ve vztahu ke sportovnímu výkonu.

Ještě přemýšlíte, k čemu všemu je dobrá kvalitní sportovní výživa a doplňky stravy? Další důvody pro jejich zařazení k vašemu jídelníčku nabídneme v pokračování článku od Petra Ježe – výživového specialisty (www.faktorplus.cz).